Islám je oficiálním náboženstvím Iráku a většina populace je muslimská (97%). Tam jsou také malé komunity křesťanů, Yazidis a Mandeans. Náboženství je hluboce propojeno s každodenním životem, vládou a politikou Iráku. Počet nemuslimských menšinových skupin však v posledních desetiletích dramaticky poklesl, protože země byla prošpikována sektářským napětím a konflikty. To se odráží ve statistikách náboženské příslušnosti iráckých uprchlíků v anglicky mluvících zemích; většina těch, kteří uprchli a byli přesídleni, patří k menšinovým náboženstvím v Iráku. Například, v roce 2011 Australské Sčítání lidu zaznamenal, že většina z Iráku-narodil se lidé žijící v Austrálii identifikován jako Katoličtí Křesťané (35.7%), 32% identifikována jako Muslim a 11,9% respondentů označilo jako Apoštolské Asyrské Křesťany. Dalších 20,4% se hlásilo k nějaké jiné víře a 1,6% tvrdilo, že je nenáboženské.
uznání menšin
Irácká ústava tvrdí, že uznává a chrání praxi muslimské, křesťanské, Yazidi a Sabaean-Mandaean víry. Veřejné záznamy nelze odhalit, které náboženské denominace člověk patří, nebo zda jsou to Sunnité nebo šíité. Nicméně, k dosažení občanský průkaz, občané jsou povinni self-identifikovat/zaregistrovat s jedním z těchto náboženství.1 bez průkazu totožnosti nemohou Iráčané získat pas, zaregistrovat manželství nebo získat přístup k veřejnému vzdělání a některým dalším státním službám. Například Irácká ústava výslovně zakazuje praktikování Bahá ‚í víry, což znamená, že každá osoba, která se identifikuje jako Bahá‘ í, není schopna získat řádné civilní postavení. Jako takový, lidé patřící k neuznané menšinové víře se často musí identifikovat jako muslimové. Bohužel, i v případech, kdy náboženských menšin ústavní uznání, tento oficiální status nebyl schopen chránit mnoho z zastrašování a stíhání, jako je únos a zničení majetku.
Islám v Iráku
Irák je od doby kolem smrti proroka Mohameda zemí s muslimskou většinou. Jako takový, kulturní a národní identita země je hluboce formována náboženstvím. Víra v Islám je v Iráku denně vyjádřena prostřednictvím oblečení, dietních kódů, pravidelných modliteb a jazyka. Například Irácký muž, který se věnuje Islámu v politice a společnosti mohou růst jejich vousy docela dlouho, uvést své náboženské sdružení. Úcta k Alláhovi je také velmi evidentní ve způsobu, jakým mnoho lidí mluví; je běžné sklouznout chválu do neformální konverzace.
Irácká muslimská populace je obzvláště složitá, protože má velké populace stoupenců sunnitské i šíitské sekty. Odhaduje se, že 55-60% populace jsou šíité, zatímco zhruba 40% jsou sunnitští muslimové. Irák je totiž jediným arabským státem, v němž šíitští muslimové tvoří většinu. Mnoho sunnitů však zpochybňuje jejich menšinový status a nevěří náboženským odhadům. Většina šíitských muslimů je etnicky Arabská,ale jsou tu i Turkomeni a kurdští šíitští muslimové. Ze sunnitské muslimské populace se odhaduje, že 60% Arabů, 37,5% jsou Kurdové a 2,5% jsou Turkomeni.2
Irák bojoval se sektářským napětím mezi jeho sunnitským a šíitským obyvatelstvem. Sunnité a šíité se teologicky liší v tom, že zastávají odlišné přesvědčení o tom, kdo měl převzít moc po smrti proroka Mohameda. Dnes se však současné rozdíly obecně soustředí na vládní zastoupení a nárok na politickou moc v Iráku. Sunnitsko-šíitské vztahy se dále zhoršily během invaze do Iráku vedené USA a následného zásahu do politiky země. ISIS využil sporů mezi sunnity a šíity k dalšímu tažení. Jako Sunnitské fundamentalistické skupiny, které byly schopny mobilizovat podporu proti převážně šíitské Irácké armády rámování šíitů jako zdroj Sunnitské lidové rozhořčení.
Iráčtí křesťané
Irák je domovem křesťanských komunit po tisíce let. Než se islám stal dominantním náboženstvím (kolem roku 634 n. l.), byl Irák většinovou křesťanskou zemí. Existují čtyři hlavní křesťanská církevní těla: Chaldejci (Chaldejské Katolické Křesťany), Asyřané (Assyrian Church of the East) nebo Nestorians (Starobylé Apoštolské Církve Východu), Západ Syrština nebo Jacobite (Syriac Pravoslavná Církev) a Východní Ortodoxní (Východní Ortodoxní Patriarchát Antiochie a celého Východu).
Většina Iráckých Křesťanů jsou Chaldejské (přibližně 67%), a dalších 20% se odhaduje na Asyrské.3 Tyto dvě církve jsou etno-náboženské, přičemž jejich následovníci jsou považováni za potomky některých z prvních křesťanských komunit. Vskutku, něčí křesťanská víra a následování je často korelována s jejich etnickou příslušností v celém Iráku, protože téměř všichni Iráčtí křesťané patří do skupiny etnických menšin. Například většina Arménů je křesťan. Většina křesťanských komunit také mluví neo-Aramejskými jazyky specifickými pro jejich etnický původ místo arabštiny.
na začátku 20. století se odhadovalo, že v Iráku žije 800 000 – 1,4 milionu křesťanů. V letech politické nestability a náboženského pronásledování se však počet obyvatel snížil na méně než 250 000.4 povstalecké islámské skupiny (jako je ISIS) se snažily zaměřit na křesťany, často je unášejí nebo zabíjejí a ničí jejich kostely a komunity. Iráčtí křesťané jsou také vystaveni pokračujícímu obtěžování a zneužívání regionálními milicemi a vnitřními bezpečnostními silami. Mnozí museli uprchnout jako uprchlíci nebo riskovat tragické následky. Jako takový, Irácká populace v Austrálii je většinově Křesťanská, protože jejich nároky na ochranu byly opodstatněné. 2011 sčítání lidu zaznamenalo, že 36% Irák-narodil se lidé žijící v Austrálii identifikovat se jako Katoličtí Křesťané (včetně Chaldejské) a 12% identifikovat s Apoštolské Asyrské církve.
Yazidis (nebo Yezidis) jsou etno-náboženská skupina, která praktikuje synkretické náboženství. Jejich víra kombinuje aspekty zoroastrismu, islámu, křesťanství a judaismu. Věří v jediného Boha, kterému pomáhá sedm andělů, z nichž nejprestižnější je páv král (Malak Tawous). V Yazidi náboženství, jeden se modlí k tomuto Andělu pětkrát denně.
Jezídů jsou endogamous v tom, že se očekává, že vzít si do náboženství. Yazidi, který se ožení mimo víru, se pak považuje za automaticky převedeného na náboženství svého manžela. Jezídové se identifikují jako etnicky kurdští a mluví Kurdsky. Mezi Jezídskými i muslimskými Kurdy však přetrvává spor o to, zda tvoří odlišnou etnickou skupinu oddělenou od větší kurdské populace.
náboženství a komunita Jezídů pocházela z Iráku, nicméně jejich populace klesala. V roce 2014 se ISIS snažil „očistit“ Irák od neislámských vlivů masakrováním Yazidis, které popisují jako nevěřící a „Uctívače ďábla“. Tisíce lidí bylo zabito nebo zemřelo hladem, protože jejich zdroje byly odříznuty. Tisíce dalších uprchly, aby unikly náboženskému pronásledování, únosu, zotročení a smrti. Poslední zprávy lídrů Jezídů odhadují, že na severu země zůstává 350 000 až 400 000 lidí. Mnozí hledali ochranu v západní Evropě a někteří se usadili v Austrálii.
1 Muslimské, Křesťanské, Jezídské, nebo Sebejští-Mandaean
2 Úřad pro Demokracii, Lidská Práva a Práce, 2017
3 Úřad pro Demokracii, Lidská Práva a Práce, 2017
4 Úřad pro Demokracii, Lidská Práva a Práce, 2017