Post navigation

Bambi Story: A Life in The Woods ~ Bedtime Stories for Kids in English

jednoho dne se narodil jelen. Jmenoval se Bambi. Jeho matka ho omývala jazykem.

„Bambi,“ řekla. „Můj malý Bambi.“

mladý Bambi byl zvědavý na všechno. Dozvěděl se, že je jelen, stejně jako jeho matka. Dozvěděl se, že v lese jsou další jeleni, a jednoho dne se s nimi setká. Dozvěděl se, že stopy, které jeho matka sledovala, udělal jelen. Brouci a zvířátka, zvuky a pachy. Tolik Divů k prozkoumání!

Někdy na stopu, najednou jeho matka by se zastavit ještě. Otevřela uši dokořán a poslouchala ze všech stran. První-támhle! Pak-tady! Bambi by počkal. Nakonec, když řekla: „To je v pořádku. Nehrozí žádné nebezpečí. Můžeme jít, “ pak by oba začali znovu na stezce. Ale nevěděl, proč to musí udělat.

jednoho dne ho jeho matka poprvé vzala na louku. Začal utíkat na otevřenou mýtinu, ale skočila přímo před něj. „Stůj!“řekla. „Zůstat. Nejdřív musím ven. Počkej, až ti zavolám. Ale když začnu utíkat, musíte se otočit a běžet zpět do lesa velmi rychle. Nepřestávej. Rozumíš mi?“

Bambiho matka pomalu vykročila na otevřenou louku. Čichala všude kolem. Dívala se tak a tak, ostražitě a opatrně. Po chvíli řekla: „To je v pořádku, Bambi. Není se čeho bát. No tak!“Ohraničil se, aby se s ní setkal.

Ach, jaké jasné slunce! Zpět v lese, Bambi tu a tam viděl zbloudilý sluneční paprsek, ale tady ho horké jasné slunce zahřálo všude. Cítil se úžasně a vyskočil vysoko do vzduchu. Pokaždé, když přistál na trávě měkčí než jakákoli tráva, kterou kdy cítil. Pak vyskočil znovu nahoru, znovu a znovu.

na některých místech byly květiny tak silné, že vytvořily sladký koberec. Ale co ta malá věc tančila ve vzduchu? „Podívej, Matko!“řekl Bambi. „Květina letí.“Proč, ta květina musela tolik tančit, pomyslela si Bambi, že se zlomila přímo ze stonku, aby se zvedla a tančila ve vzduchu.

„to není květina, Bambi,“ řekla matka, “ je to motýl.“

pak-bum, bum, bum! Na skále byl mladý zajíc, králík, bušil nohou.

“ Ahoj, tam!“usmál se zajíc a zvedl jedno vysoké ucho. „Chceš si hrát?“

“ jasně!“řekl Bambi.

“ Chyť mě!“Zajíc vyskočil ze skály do trávy, hop-hopping pryč. Bambi byl trochu rychlejší v běhu a skákání, ale Hare se lépe skrýval, takže se oba dobře bavili.

Na vrcholu květy, vysoký, nadýchané černé a bílé ocas klouzal k nim. „Proč, ten ocas bych znal kdekoli!“řekl Zajíc. „To je můj přítel Skunk. Je pod květinami. Skunk?“A jistě, objevila se černá a bílá hlava.

„to je Bambi,“ řekl Zajíc. Brzy všichni tři zkoumali louku a čichali její bohaté hluboké pachy.

Po chvíli, Zajíc a Skunk musel jít domů. Bambi se rozhlédl. „Matko! Kde jsi?“Na druhé straně louky ji viděl, s tvorem, který vypadal stejně jako ona.

„Bambi, pojď se setkat s mou sestrou Ena,“ volala Bambi matka. „A její dvě malé.“Bambi vyskočil. Dvě kolouchy, malá Faline a její bratr Gobo, běhali dovnitř a ven z nohou své matky.

Faline udělal skok a přistál přímo před Bambi, pak skočil zpět na Gobo. S péčí, Bambi přistoupil k ní. Faline vyskočil na jednu stranu a Gobo následoval. Brzy se všichni tři honili po trávě.

„teď běžte a hrajte, všichni,“ řekla Bambi matka.

každý den poté si tři mladí jeleni hráli a klábosili. Závodili a honili, okusovali mnoho jahod a borůvek na křoví a někdy jen mluvili.jednoho dne Bambi řekl: „Víte, co znamená nebezpečí?“

„něco velmi špatného,“ zašeptal Gobo.

“ ale co to je?“řekl Bambi.

„vím, jaké nebezpečí je,“ řekl Faline. „To je to, před čím utíkáš.“Ale brzy se honili a hráli znovu.

přišla Bambiho matka a Ena. „No tak,“ řekli. „Je čas jít domů.“

daleko na vrcholu kopce se objevily dva velké hrdé jeleny s obrovskými hlavami paroží.

obrátil se k nim a řekl Faline: „kdo jsou?“

„to jsou vaši otcové,“ řekl Ena.

„Pokud jste chytří a nenarazíte na nebezpečí,“ řekla Bambi matka svému synovi, “ jednoho dne vyroste stejně velký a hezký jako váš otec. A budete mít i parohy.“Bambiho srdce se zvětšilo hrdostí.

Jak Bambi rostl, naučil se čichat vzduch. Poznal, jestli přijede jeho kamarád zajíc, nebo jestli se kolem právě prohnala liška. Mohl říct, jestli bude brzy pršet.

jednoho odpoledne přišla zuřící bouře. Blesky blikaly a hrom se zhroutil. Bambi si myslel, že přišel konec světa. Ale když ležel po boku své matky, cítil se v bezpečí.

jednoho dne, když Bambi putoval v lese, narazil na ostrý, nepříjemný zápach. Zvědavý, sledoval to. To vedlo k mýtině, kde stál podivný tvor. Nikdy neviděl takové stvoření. Postavil se na zadní nohy a ve svých dvou pažích držel něco dlouhého a černého-mohla by to být třetí noha? Vůně stvoření ho nějak naplnila hrůzou. Stvoření zvedlo dlouhou černou paži. V záblesku se k němu vrhla Bambiho matka.

“ Utíkej, Bambi, utíkej! Tak rychle, jak jen můžete!“

Bambiho matka ohraničená keři a keři. Držel krok vedle ní, dokud nebyli Zpět ve svém listnatém domě.

později Bambi matka řekla: „Viděl jsi člověka?“Bambi přikývl Ano. „To je ten, kdo přináší nebezpečí,“ řekla. A oba se třásli.

Bambi stále rostl. Když se poprvé probudil a zjistil, že jeho matka odešla z jeho strany, byl vyděšený. Bylo brzy ráno a ještě tma. „Matko! Matko!“zavolal. Velký stín se přiblížil, větší, než je jeho matka. Stojí před bazénem svitu, Skvělý Starý Buck vypadal hrdý a přísný.

“ komu voláte?“řekl Buck se zamračil. „Nemůžeš se o sebe postarat?“Bambi se neodvážil odpovědět. Hanbou sklonil hlavu. „Podívej se nahoru,“ řekl starý Buck, “ Poslouchej mě. Sledovat. Vůně. Přesvědčte se sami. Budeš v pořádku sám.“

listy padaly a Bambi rostl ještě vyšší.

Jeho matka začala opouštět ho sám více a více, nechat ho, setkat se s ostatními jeleny a lesní zvěř. Faline, Gobo, Zajíc a Skunk byli stále Bambi nejlepšími přáteli,ale také našel další stvoření fascinující sledovat a někdy zábavné hrát.

jednoho mokrého zimního dne se lesem přehnal hrozný zápach lidí. Vůně byla tak silná, že ve skupině muselo být mnoho lidí! Většina zvířat rychle utekla z nebezpečí. Někteří ale takové štěstí neměli. S hlasitým hlukem lovce a velkou silou bylo zabito mnoho zvířat a jedním z nich byla Bambi matka.

po tom hrozném dni se Bambi cítil ztracený. Potuloval se. Jak se to mohlo stát? Najednou, Velký Starý Buck vystoupil před ním.

“ byl jsi na louce, když se to stalo?“řekl starý Buck.

„Ano,“ řekl Bambi.

“ a vy nevoláte po své matce?“řekl Buck.

najednou se Bambi cítil plný odvahy. „Dokážu se o sebe postarat!“řekl a vzhlédl.

Velký Starý Buck se usmál. „Poslouchej mě,“ řekl. „Vůně. Sledovat. Naučte se žít a buďte opatrní. Přesvědčte se sami. Teď sbohem.“A zmizel v hlubokém lese.

Zima přišla. Lesy se přehnaly silné a hořké chladné větry. Hluboký sníh pokryl lesní podlahu. Bylo málo jídla k jídlu. Bambi cítil hlad a chlad po celou dobu. Téměř veškerou kůru na stromech odloupl hladový jelen. Ještě pořád, studený vítr foukal dál, den co den.

Gobo byl vždy menší než Bambi a kočičí. Pořád se třásl. Už se nemohl postavit.

jednoho dne letělo hejno vran nad hlavou a hlasitě křičelo. „Cau! Cau!“Husy také křičely na obloze:“ Gawk! Gawku!“Varovali před příchodem lidí-znovu!

Zajíc vyskočil nahoru a dolů v poplachu. „Jsme obklíčeni! Jsou všude!“Jeden boom havaroval jako hrom a jedna Husa spadla z nebe. Všechna zvířata běžela jako blázen, dokonce i malá sýkorka. Další krátký pád jako hrom a liška spadla na lesní podlahu. Prásk! Prásk!

Zajíc zavolal Bambi: „musíme odsud vypadnout!“Bambi a Hare se začali vázat. Ale byl to Gobo, ležící ve sněhu?

“ Gobo!“řekl Bambi. „Kde je tvoje matka a Faline?“

„spadl jsem,“ řekl Gobo. „Jsem příliš slabý. Běž, Bambi.“

Další mladý jelen ohraničený. „Bambi, utíkej! Nestůjte tam, pokud můžete běžet!“Vzlétl jako vítr, a když Bambi běžel, zavolal za sebou: „vrátím se pro tebe, Gobo!“Bambi běžel a běžel. Brzy se zvuk, který vzkvétal tak hlasitě jako hrom, stále více vzdálil.

Když se Bambi vrátil tam, kde byl Gobo, nebyla po něm žádná stopa, ani jeho stopy. Jen velké stopy. Faline a její matka procházeli kolem místa. „Co se s ním stalo?“kvílela Ena. Ale všichni to věděli. Cítili to. Přišel člověk a vzal Gobo pryč.

uplynuly týdny. Konečně se ve sněhu objevily malé větvičky čerstvé zelené trávy. Pak stále více a více chomáčků zeleně. To, co zbylo ze sněhu, se rozplynulo. Na Bambiho hlavě cítil tíhu svých rychle rostoucích parohů.

jak stromy a keře zezelenaly a počasí se oteplilo, všechna zvířata se začala chovat tak zvláštně. Ptáci létali asi dva po dvou. Tolik tvorů velkých i malých bylo ve dvojicích. Jeho přítel Skunk strávil celý svůj čas s dívkou skunk a stěží si všiml Bambi. Dokonce i jeho přítel Hare vypadal v omámení, navždy zíral na dívku zajíce a bušil nohou.

“ Co se stalo mým přátelům?“řekl Bambi. „Jsem sám.“V listí za ním bylo šustění. Stála tam Faline, ale teď už byla dospělá, jako on. Každý z nich si myslel: „jak jinak vypadáš!“Dívali se na sebe a usmáli se.

„je to už dlouho, co jsme se viděli,“ řekl Faline.

„Ano, vím,“ řekl Bambi. Mluvili o starých časech. „Pamatuješ si, jak jsi hrál na louce?“řekl jeden. „Pamatuješ si všechny bobule na křoví, které jsme jedli?“řekl druhý. Zdálo se, že si oba dokonale rozuměli.

přišel k nim tlustý jelen, čichající vzduch.

“ sestro, neznáš mě?“

Faline a Bambi se udiveně otočili. „Gobo!“V radosti se k němu vrhli.

“ takže nejsi mrtvý!“řekl Bambi.

“ kde jsi byl?“řekl Faline.

Gobo vyprávěl svůj příběh. „Byl jsem s člověkem. Viděl jsem mnohem víc než vy ostatní, všichni dohromady.“Psi ho našli, když ležel ve sněhu, a štěkali. Člověk přišel a odnesl Gobo na místo, kde žil. „Uvnitř bylo teplo jako v létě,“ řekl Gobo. „Déšť může vylévat venku, ale ne uvnitř, kde lidé žijí. Je vždy suchý a teplý! A tam je vždy něco k jídlu , taky-tuřín, seno, brambory, mrkev – yum!“

“ ale nebál jste se?“řekl Faline.

“ ne, člověk by mi neublížil. Pokud vás miluje, nebo pokud mu sloužíte, je na vás dobrý, “ řekl Gobo. „Všichni mě tam milovali. Děti mě pohladily.“

Velký Starý Buck vyšel z křoví. „Jaký druh kapely máte na krku?“

„je to ohlávka, kterou nosím,“ řekl Gobo. „Je to velká čest nosit lidskou ohlávku.“

“ buď zticha!“řekl velký starý Buck. „Ty chudáčku.“Otočil se a byl pryč.

jednoho dne, když byli Gobo a Bambi spolu, ucítili vůni člověka. „Musíme se okamžitě schovat!“řekl Bambi. „To není třeba,“ řekl Gobo. „Lidé mě znají.“Pak najednou ostrý třesk! A Gobo spadl.

naštěstí člověk po Gobovi nikdy nepřišel. Místo toho, když vůně člověka zmizela, Bambi vytáhl svého přítele na listnaté místo, kde mohl odpočívat a být mimo nebezpečí. Bambi věděl, jaké plevele jeho matka jedla, aby uzdravila ránu rychleji. Když přinesl plevel do Gobo, přemýšlel, “ proč se nám to musí vždy stát.“?“Bambi myslel na velkého starého Bucka, který řekl:“ zjistěte sami.“Zjistit co?

Faline a Ena přinesli Gobo jídlo a navštívili s ním celé hodiny. Bambi často chodil, také, dokud nebyl Gobo uzdraven. Slova z velkého starého Buck stále čerstvé v hlavě- “ Naučte se žít a buďte opatrní – „Bambi začínal chápat.

sezóny přicházely a odcházely. Bambi rostl stále vyšší. Jeho parohy už byly téměř plné. Jednoho dne Bambi zachytil ve vzduchu nový varovný zápach. Byl to horký a kouřový zápach. Hejno vran se vrhlo nad hlavu a hlasitě se rozplývalo. Pal!

najednou zvířata běžela, běžela, tak rychle, jak jen mohla. Nebylo snadné utéct před ohněm. Někdy se zdálo, že spěchá z různých směrů. Po několika hodinách, kdy plameny a dým ubíhaly, začal oheň konečně utichat. Pach ohně také slábl.

Velký Starý Buck vstoupil před Bambi. Jeho hlava byla nyní šedá, ale stále nosil parohy s hrdostí. „Pojď se mnou,“ řekl vážně. „Chci ti něco ukázat, než půjdu.“

vedl Bambi lesem do vyhořelé vesnice. Smíchaný s vůní ohně byl stejný hrozný zápach lidí, který znovu a znovu posílal hrůzu do jejich srdcí.

„nebojte se,“ řekl starý Buck. Blíž a blíž šli do vesnice. „Podívej, Bambi,“ řekl. Před nimi byly desítky chat. Každý z nich byl spálen, někteří téměř na zem, jiní hořeli většinou na střeše. Vesnice byla prázdná.

„vidíš, Bambi,“ řekl starý Buck. „Domy lidí se spálí ohněm stejně jako místa, kde zůstáváme v lese. Člověk není nad námi. Jsme stejní. Rozumíš mi, Bambi?“

„oheň spálí lesy, kde žijeme, a spálí také vesnice lidí,“ řekl Bambi. „Nejsme tak odlišní od lidí.“

„oba žijeme pod stejnými velmocemi v tomto světě,“ řekl velký starý Buck.

„Ano,“ řekl Bambi.

„teď můžu jít,“ řekl velký starý Buck. „Nechoď za mnou. Můj čas vypršel. Sbohem můj synu, tak jsem tě miloval.“

nyní se Bambi stal plným Buck sám. Jeho parohy špičaté a zářily na slunci.

někdy navštěvoval roh lesa, kde strávil své dětství. Některé stezky tam ještě byly. Jednou, když tam putoval, viděl Gobo a jeho sestru Faline. Když viděl Faline, jeho srdce bilo rychleji. Chtěl k ní spěchat. Díval se po ní. Nakonec byla pryč. Pak uslyšel volání dvou malých kolouchů.

“ Matko! Matko!“volali.

“ nemůžete zůstat sami?“řekl Bambi. Malý bratr a sestra byli příliš v úžasu z velkého Buck odpovědět. Bambi si pomyslel, tento malý chlapík mě těší. Připomíná mi jelení tvář, kterou jsem viděl, když jsem se před lety díval do potoka. Možná se s ním ještě setkám. Ta holčička je taky hodná. Faline takhle jednou vypadala.

„Poslouchej mě,“ řekl Bambi dvěma kolouchům. „Musíte se dívat a poslouchat. Přesvědčte se sami. Budeš v pořádku sám.“